1. kolo, Hosthunters - Lord Mayor Idiot 4:7 (1:4)
Sestava: Petr Adámek - David Dorničák - Ondřej Hašlar - Martin Petružálek - Martin Adámek (c) - Radek Zaoral - Milan Mařík a Vašek Červenka.
Branky: Milan Mařík, David Dorničák, Ondřej Hašlar a Radek Zaoral.
Asistence: Milan Mařík 3x a Vašek Červenka.
Máme za sebou první zápas nové sezony a pravou nohou jsme nevykročili. Ba naopak. Pro nás soupeř zcela nový, který na pohled vypadal velmi hratelně, ale zdání klame a o tom jsme se sami přesvědčili. Lámal jsem si včera hlavu, proč jsme tento zápas nezvládli a dospěl jsem k názoru, že ke konečnému výsledku přispěly dva faktory. Tím prvním byl fakt, že jsme opět neodhadli, jak na soupeře hrát a prostě jsme si hráli to svoje. Tedy, mít míč na kopačkách a soupeře útočně přehřát a přestřílet. Jenže to byla včera přesně ta voda na mlýn jim. I kdyby mě na skřipci natahovali, tak si budu stát za svým názorem, že kdybychom se zabetonovali dozadu a nechali je tvořit hru, tak nevytvoří vůbec nic a zápas bychom zvládli, protože jsme kombinačně byli na daleko lepší úrovni. Jenže to je kdyby. Úvod zápasu naprosto super. Byli jsme na míči, kombinace nevázla, střel bylo dost, ale žádná, která by znamenala branku. Soupeř hrál odzadu z bloku a čekal na brejky. Jenže to jsme si nevyhodnotili a tak přišlo, to, co se nám stává skoro pořád, první vážnější střela soupeře a hned branka. Zda li by to takto trefil znovu? Asi ne! V tuto chvíli se každému do hlavy vkrade jediná myšlenka a to je ihned vyrovnat, ale musí to mít nějaké hranice, jenže ty jsme si nestanovily a hnali se za vyrovnáním a jaksi zapomněli, že se má taky bránit. Přičteme li k tomu kupu nepřesných přechodových nahrávek, pak z toho plyne jediné. Brejky soupeře a jejich smrtící produktivita, která, až brala dech. Takže nejprve 0:2, pak 0:3 a když jsme si ani nepohlídali roh, tak 0:4. No a s tím se už dá pramálo dělat. Naše až neskutečná naivita zapříčinila, že jsme doháněli manko 0:4 a to se nám podařilo malinko snížit, až v poslední minutě poločasu. První půle byla z naší strany přesně tím obrázkem, který jsem si mysle, že máme dávno za sebou. Tedy hrnou se za každou cenu dopředu a nemyslet na zadní kolečka. Měli bychom poznat, kdy zabrzdit a co na soupeře asi bude platit, ale nějak k tomu nikdo nedal včera povel. Pokud pak proti Vám stojí protivník, který z šesti střel dá čtyři do kasy, pak máme problém, protože my se na každou branku strašně nadřeme a chybí nám střelba ze střední vzdálenosti. Všechno tak nějak chceme, až do kuchyně. Druhá půle již byla obrázkem toho, co každý čekal. Museli jsme se tlačit dopředu a tak obrana hořela, ale to už se dalo čekat. Nakonec jsme se nikdy nedotáhli na více, než tři branky k soupeři, i když akce jsme měli pěkné a zakončeních dost. To samé ale i soupeř a tak, když jsme každý přidal po třech brankách, nemohlo to skončit jinak, než prohrou. Byla to lekce z produktivity a ukázka toho, že i tým, který nemá na to držet míč 70% času, může vyhrát a stačí mu k tomu pozorná obrana a neskutečně efektivní brejky, kdy zejména jeden hráč soupeře byl k nezastavení a doteď nechápu, že ani jeden z nás ho nebyl schopen vyřadit ze hry (čistě, tedy ho pokrýt). Co nám ještě zápas ukázal? Více střílet a tlačit se do dorážek. Po osobním bránění rohů, které hořelo jak papír navrhuji vrátit se zpět k zóně. Buďme k sobě zcela upřímní. Třetí liga je náš strop a chceme li hrát nahoře, pak by musel do týmu přijít ještě jeden hrot k Majlovi a jeden bek dozadu, abych mohl já sám více využít svůj potenciál v rozehrávkách, které nám tam chybí. Taková ta mezihra, hráč typu Pirla. A nebo to nechme jak to je, tedy kamarádský tým, který udělá vše proto, aby trojku udržel, protože na více to nebude a když se náhodou sestoupí do čtyřky, tak se taky houby stane. Už jen to, že se držíme třetí rok ve trojce je skvělé a i letos uděláme vše proto, aby jsme tam zůstali. K tomu ale musíme hrát méně naivně a zkusit reagovat na soupeře. Včera jsme to měli hrát naopak, nechat je tvořit, oni by se ukopali za uši a my je potrestali kombinací. Na to jsme měli. Jenže jsme jim hřiště otevřeli a byli za to potrestáni sami. Z chyb se člověk učí. Tak za týden Bamboocha, a jak jsme si řekli, ty stojej za ho..o, takže je dáme :-D
Akce zápasu. Druhá branka po kombinaci na jeden dotek, Vašek, Majla, Vašek, Majla, Vašek a Majla do branky.
Hrůza zápasu: Nejde vybrat jednu. Těch chyb tam bylo tolik, že prakticky za největší hrůzu lze označit naší hru mezi desátou a pětadvacátou minutou první půle, kdy jsme čtyřikrát inkasovali.
