2.kolo, Hosthunters - Bamboocha City 4:0 (0:0)
Sestava: Petr Adámek - Martin Petružálek - David Dorničák - Jan Kolařík - Martin Adámek (c) - Radek Zaoral - Michal Jaroš - Milan Mařík a Vašek Červenka.
Branky: Milan Mařík (Michal Jaroš), Jan Kolařík (Petr Adámek), Martin Petružálek (Vašek Červenka) a Martin Petružálek (Radek Zaoral).
Žlutá karta: David Dorničák.
První body jsou doma a zcela po zásluze. Druhé kolo proti nám postavilo soupeře, který proti nám vždy s úsměvem na rtech dokáže zahrát dobře a to i v případě, že je ho třeba o jednoho méně. Na tento zápas se soupeř sešel v pěti lidech a brankář. Opět tedy nemohli střídat a v zápase to bylo znát. Naopak naše sestava byla v plném složení. Pokyny pro tento zápas tentokrát byly poučit se z chyb z minulého zápasu a neotevírat soupeři hřiště. Hrát pěkně od poloviny a v případě, že to jde mu atakovat rozehrávku. Do zápasu jsme ovšem vstoupili laxně a hned po dvaceti vteřinách nás soupeř kombinací dostal do úzkých, ale nedal. Od té chvíle jsme převzali úvod zápasu my. Dobře jsme kombinovali, podrželi míč a šance začaly pomalu přicházet. V prvních deseti minutách jsme měli minimálně tři gólovky, ale nedali jsme. Následovala pasáž, kdy jsme polevili a soupeř se nám vyrovnal, šance byly na obou stranách, ale opět bez gólového efektu. Nedařilo se nám zejména obsazování hráčů a nepochopitelně jsme se zdvojovali a nechávali tím volné prostory. Zejména u náš zvonila tyčka po střele Raulika a dvakrát sami před brankářem jsme nedali. Jako bychom si opět zahrávali s ohněm. Poločas tedy bez branek. Soupeři viditelně docházel dech a není se čemu divit. První branku jsme nakonec přeci jen dali my, i když byla taková...no ruka to byla, ale já ji beru jako nastřelenou, protože Macino prostě nemohl stát jinak, byl to přirozený pohyb a dokud se nepíská, tak se hraje, což soupeř neudělal a tak brejk zakončila dvojice Mike na Majlu a 1:0. Další morovou ranou pro soupeře bylo odstoupení jejich hráče pro zranění a v tu chvíli již bylo jasné, že pokud to vyloženě nevypustíme, tak nemůžeme o dva důležité body přijít. Zprvu jsme k tomu přistoupili velmi dobře a drželi si míč na kopačkách, čímž jsme už tak vyčerpaného soupeře nutili ještě více běhat, ale opět jsme nebyli schopni zakončit ani jednu ze slibných akcí. A tak musel se svým názorem na věc přijít Psycho, který dostal míč od Petra Adámka, vyjel s ním od naší branky, až do poloviny půlky soupeře a prostě do toho bouchnul a světe div se, 2:0. Chvilinku na to mohl odejít další hráč soupeře po zákroku, který sice Dave nechtěl, ale zajel do soupeře velmi ostře a je s podivem, že oba dva dohráli zápas. O další pár minut jsme zakončili snad poprvé v zápase s klidem situaci, kdy jsme přečíslili soupeře a Vašek dal Macino do prázdné branky a bylo 3:0. Když Máčo přidal po totožné situaci branku na 4:0, jen s tím rozdílem, že mu nahrával Raulik, tak bylo hotovo. Zbytek zápasu se dohrával a naše ostražitost byla minimální a tak mohl skórovat i soupeř, ale nebylo mu přáno. Dva body jsou zaslouženě doma a máme tak větší klid na další sbírání bodů.
P.S. Tímto chci vyzdvihnout Majlika, který obětoval druhý poločas derby a dorazil na zápas. Ukázal tím velkou obětavost pro tým. Díky Majlo.
Moment zápasu: Za mě je to druhá branka, kterou dal Psycho a tím zápas definitivně zlomil. Vzal to na sebe a ukázal, že branky se mohou dávat i střelbou z dálky a ne jen z prostoru vápna.
Hrůza zápasu: Některá řešení našich brejkových situací, kdy místo střely volíme nesmyslnou nahrávku nikam nebo se to tak překombinuje, že z je z toho ve finále brejk soupeře. Raději to vzít na sebe a bouchnout do toho, než to zpackat a pak se padesát metrů ve sprintu vracet.
Muži zápasu: Dáme Petra. První nula je první nula! A druhým je Macino, kterému se zápas povedl jak dozadu, tak dopředu.

