15.kolo, Hosthunters - Sporting Bonbon 8:5 (5:1)
Sestava: Martin Židlický - David Dorničák - Ondřej Hašlar - Radek Zaoral - Martin Adámek (c) - Jan Skála a Milan Mařík.
Branky: 3x Radek Zaoral, 3x Milan Mařík, Martin Adámek a Jan Skála.
Asistence: 3x Jan Skála, 2x Milan Mařík, 2x Radek Zaoral a Martin Adámek.
První jarní vlaštovka je doma. Jedna ale jaro nedělá a tak je nutno zabrat ještě v následujících dvou kolech naplno, protože nás čekají soupeři, kteří jsou před námi o pár bodů a rozhodně nejsou ve hře o postup. Jedná se zejména o zápasy s Tlejícím dřevem a Akta-Rez. Včera nás čekal soupeř, který nasbíral o jeden bod méně, než my a podle zápasu bylo jasné proč. Tři body jsou doma a tím jsme se dotáhli na místa zaručující záchranu. Zápas však měl dvě stránky. Poločasy byly jako noc a den. Z tribuny je to vidět daleko lépe, než ze hřiště, kde s Vámi cloumají emoce a nemáte možnost si to v klidu vyhodnotit. Z tribuny ovšem bylo patrné následující. První poločas byl z naší strany konečně poločasem, který bychom měli praktikovat po celý zápas a ve všech zápasech. Futsalově dobře zvládnuté. Bránění od půle, s pohybem s nabíhajícími hráči a s velmi rychlým a účinným proti útokem, který končil v síti soupeře. Tohle je futsal. Tak se to má hrát. V poločase vedení 5:1. Pak ovšem nastala druhá půle a naše hra spadla do klasického "hurá" futsalu, kdy nepochopitelně při vedení o čtyři branky napadáme v hloubi pole soupeře, otevíráme prostor, kazíme nahrávky a nestačíme se vracet. Přesně ten typ futsalu, který nás doposud přinesl za tři předcházející zápasy 28 inkasovaných branek. Proč? Když si spočítáte výsledek zápasu, tak je Vám jasné, že s hurá futsalem jsme druhý poločas prohráli 3:4! Takže z toho plyne jediné. Opravdu tohle už nikdy nehrát! Když to jde 25 minut normálně a zodpovědně, tak to musí jít i druhých 25 minut. Každopádně konečně slavíme výhru. Díky bohu za ní! Soupeř byl i přes naše hrozné výsledky daleko horší, než my, ale i takové zápasy jsme schopni prohrát, jako na podzim, a tak výhra se počítá. Z tribuny jsme s bráchou viděli následující nedostatky, na kterých je nutné zapracovat. 1) Obranný blok nejsme schopni postavit jako klasický diamant, dost často se stává, že jsme tři hráči za sebou a jsou úplně volné strany. Tohle lze odstranit jedním jediným a to je mluvením na sebe. 2) Nemůže se stát, že do útoku vyrazíme ve všech lidech a necháme úplně volného hráče na půlce, co z toho pak bylo? Branka v naší síti. Opět špatná komunikace a hlavně trocha selského rozumu stačí, aby se to nestávalo. Stačí jedna blbá nahrávka a je to v pr...z toho plyne i to, že není nutné v každé situaci hledat hráče, až do kuchyně, prostě to vezmi na sebe a vystřel. Lepší zakončení, než brejk. Napočítal jsem včera 8 situací, kdy jsme mohli střílet a místo toho jsme hledali ještě hráče do prázdné branky. 3) Absolutně si vymažme z hlavy ten náš hurá futsal. Neexistuje, nebude se hrát. Krásně to bylo vidět ve druhé půlce jak strašně moc sil nás tento futsal stojí a jak je to zbytečné. Rychle dopředu, ztráta a rychle dozadu, namísto uklidnění hry s více přihrávkami a nechat běhat soupeře. Tyhle tři body se musí z naší odstranit nebo když ne úplně, tak je minimalizovat jak jen to jde. Pokud budeme schopni hrát hru jako v prvním poločase, pak budeme úspěšní. Sami jste to včera viděli. Otevřela se nám cesta k záchraně, tak o ní pojďme zabojovat!
