20.kolo, Hosthunters - Tlející dřevo 2:6 (0:2)
Sestava: Petr Adámek – David Dorničák – Ondřej Hašlar – Radek Zaoral – Jan Skála – Milan Mařík a Vašek Červenka ©
Branky: Jan Skála (Radek Zaoral) a Milan Mařík (Vašek Červenka)
Co říci…Opět to nebylo dobré. Bohužel. Futsal je soutěž dlouhodobá a je tedy prostor k tomu, aby se daly chyby napravit a případná bodová ztráta dohnat. K tomu je však zapotřebí nějaká delší šňůra výher nebo stačí jen pravidelně bodovat. Bohužel u nás se to nepovedlo ani na podzim a momentálně ani na jaře. Podaří se nám sem tam vyhrát, ale pak přijde řada tří čtyř porážek a to je nedostačující. Po včerejšku se má situace tak, že soupeř, se kterým bojujeme o sestup, bodoval, sice jen za jeden bod, ale i tak nám momentálně utekl o body dva. Má jich tedy 18. My máme bodů 16. Před námi jsou dva zápasy, tedy ve hře je šest bodů. Ovšem co je podstatné, je fakt, že s oupeř má celky ze spodku tabulky (mj. Sporting Bonbon) a my dva soupeře bojující o postup do přeboru. Samozřejmě záchrana ještě není ztracena, a když je ta možnost, tak o ní budeme bojovat do posledního kola, ale situace se nám vymkla kontrole a bude to spíše v rámci senzace, protože naše výkony jsou třikrát špatné a jednou si to sedne. Máme za sebou dvacet kol, tj. 60 možných bodů a my jich máme 16. To znamená, že máme 26% bodů, které jsme mohli mít. To je strašně málo. Když se podíváme na obdržené branky, tak je jasné, kde nás tlačí bota nejvíce. 121 obdržených branek ve dvaceti kolech je 6 branek na zápas. Když se nesejdeme, jak máme, tak chybí obrana. Já, Majla ani Raulik nejsme ob ránci, kteří by dokázali tak jako jiní včas předstoupit před hráče, udělat ho tělem nebo je uběhat. Chybí nám vzadu typ, který by po zisku míče vzal míč, vyjel s ním sám, udělal třeba jednoho soupeře a tím vytvořil přečíslení, případně vystřelil. Momentálně tohle nemáme. Tedy na výhru musíme v průměru dát sedm branek a to je sakra hodně! Bohužel to nevyváží ani velmi hezký průměr vstřelených branek, kdy dáváme 4,4 branky na zápas a s tím bychom měli být schopni bodovat pravidelně, ale ne s tak děravou obranou. Je to problém celé sezony. Děláme chyby vzadu a v přechodu do útoku. Z toho pramení brejky soupeře a ten je neomylně trestá. Naopak my dopředu hrajeme velm i vlažně a většinou vždy do plných, protože náš pozvolný útok nechá obranu soupeře zformovat a když útočíme většinou jen ve dvou, protože ostatní dva sbírají síly na půlce, pak je to strašně těžké. Chybí střelba ze střední vzdálenosti. Chybí moment překvapení, ulička, narážečka a hlavně větší počet zakončení. Do šancí se dostaneme, ale jejich proměňování je slabé. To je příklad včerejšího zápasu. Prvních sedm minut jsme na míči, dobře kombinujeme a vytvoříme si 3 – 4 gólovky, ale stav je stále 0:0. Neutečme soupeři a ze své dobré hry nedokážeme vytěžit to hlavní, branky. Pak se situace otočí, soupeř má navrch, ale dok&aacu te;že dát branky dvě a už zase doháníme. Snížíme na 1:2, ale pak dostaneme dvě branky, které jsou zbytečné, laxní bránění a je po zápase. Jsou sezony lepší a sezony horší. My si nyní vybíráme tu horší variantu. Je to tak. Nic nejde, jak by mělo jít. Nesmí nás to však zlomit, musí nás to nakopnout do dalších týdnů s vidinou, že to tak asi má být a že nám možná sestup paradoxně pomůže, protože o třídu níže možná opět nabereme ztracené sebevědomí a chuť do hry. Už to tu jednou bylo. Rok 2014 byl stejný. Strašná sezona ve futsale a ještě horší v Hanspaulce. Ovšem po pádu jsme se okamžitě zvedli a postoupili zase zpátky a hráli velmi dobře. Nesmíme propadat panice, sezonu dohrajeme a pořádně se připravíme na tu další, protože nikde není jasně dáno, že sestupem budeme hrát lépe a že jsou tam jen týmy, které si dáme s prstem v nose. To by byla veliký mýlka. Hlavy vzhůru a jdeme dále!
