2.kolo, Hosthunters - Gente-Yeti 2:2 (1:2)
Sestava: Petr Adámek – David Dorničák – Ondřej Hašlar – Martin Petružálek – Jan Kolařík – Martin Adámek © - Radek Zaoral – Jan Skála – Michal Jaroš a Vašek Červenka.
Branky: Vašek Červenka (Ondřej Hašlar) a Michal Jaroš (Vašek Červenka)
Žluté karty: Martin Petružálek
Týden se s týdnem sešel a my ve stejný čas a na stejném místě. Dejavu. Dalo by se říci, že ano, protože náš rozjezd do zápasu a vlastně dalo by se říci, i celá první půlka, byla strašidelná. I přesto, že v poli byla hra víceméně vyrovnaná, tak šance počítal pouze soupeř, protože jsme mu to svým přístupem a obsazováním dovolili. Zejména však vázla jakákoliv kombinace směrem dopředu. Většina míčů byla nakopávaná a nepřesná a tak jsme je pouze odevzdávali. Výsledkem však nebyla ani jedna branka soupeře ze hry, ale po standartních situacích a to konkrétně po rohových kopech. Stačily dva a prohrávali jsme 0:2. Nedůslednost v bránění a hlavně v tom, kdo si koho má vzít. Tohle musí velmi rychle eliminovat a to jednoduše tím, že pokud bude soupeř zahrávat roh, tak nejbližší náš hráč se postaví tak, aby bránil v rozehrání, pozdrží tak exekuci a mezitím se zbytek stačí vrátit a obsadit útočící hráče. Jsou to vlastně darované branky a víte moc dobře, že pak stojí strašně moc sil to dotahovat. Naštěstí jsme po těchto brankách zvýšili svůj elán do zápasu a pomohlo nám také to, že nás soupeř začal ostřeji dojíždět a tím nás vlastně do zápasu dostal, protože nás zdravě nasral. Od pětadvacáté do třicáté minuty jsme si vynutili zlepšeným napadáním tlak, soupeř chyboval v rozehrávce a nakonec i inkasoval. Mezitím jsme měli ještě jednu, možná dvě šance na branku, ale dopadla pouze ta jedna. Poločas tedy 1:2. Druhá půle ovšem snesla daleko přísnější měřítko. Nasadili jsme vyšší tempo, zlepšili kombinaci, napadání i přebírání hráčů soupeře a výsledkem byla prakticky hra na jednu branku po celý druhý poločas. Co nás však včera brzdilo, byla finální fáze, její řešení a často velmi nepřesné zakončení. Na druhou stranu lze zase říci, že po prvním zápase, kdy jsme prakticky nestříleli, jsme dneska pálili ze všech pozic. A to je jedině dobře. Náš tlak nakonec vedl k vyrovnání, ale ne ze hry, ale také po rohu. Po něm jsme mohli zápas rozhodnout ve svůj prospěch, ale spousta dalších vyložených šancí zůstala nevyužita a tak si opět body dělíme. Škoda. Ale vezmeme-li v potaz oba dva poločasy, tak je remíza zasloužená. Plus pro nás je, že jsme to za stavu 0:2 nezabalili, ale dokázali srovnat a vynutit si tlak. Mínus je jednoznačně rozjezd do zápasu, kdy jsme hráli opravdu strašně. Když se toho zkusíme vyvarovat, tak příště už musíme brát dva body.
