9.kolo, Hosthunters - Steaua FC 1:4 (1:3)
Sestava: Petr Adámek - Jan Kolařík - David Dorničák - Jan Skála - Martin Adámek (c) - Michal Jaroš a Vašek Červenka.
Branka: Jan Skála
Asistence: Petr Adámek
ŽK: Jan Kolařík
Každá série jednou končí a u nás skončila včera. Nic netrvá věčně, ani láska k jedné ženě (čest výjimkám), snad jen láska ke svému dítěti. Včera už to zkrátka nešlo. Dřelo to. Nebyl to vyloženě žádný propadák, ale nedařilo se nám, tak jak bychom chtěli a jak bychom si to určitě představovali. Počasí včera bylo velmi ošklivé. Pršelo, foukal vítr a pocitově byla zima pod bodem mrazu. Aspoň já to tak vnímal. Proti nám stál soupeř, u kterého víte, co bude hrát a jak to bude hrát. Proto bylo jasné, i vzhledem k naší sestavě, že zalezeme a budeme hrát na brejky. Jenže jedna věc je hrát na brejky a druhá to realizovat. K tomu později. Prvních dvacet z naší strany bylo dobrých. Tohle byl ten tým, který neprohrál žádný soutěžní zápas od 8.10.2017. Tedy přes měsíc jsme nebyli poraženi. Se soupeřem jsme drželi krok, dobře se nám dařil přechod a trefili jsme břevno a Vašek v obrovské šanci, sám před brankářem nedal. Soupeř hrál velmi rychle, míč směřoval neustále k naší brance a byl velmi důrazný v osobním bránění. S míčem se na noze moc nepárali, jakmile byla možnost vystřelit, tak také tak učinili a vzhledem k mokré trávě to byla evidentně dobrá taktika. Přesně to, co jsme od nich čekali, ale nijak jsme tomu v první půli nedokázali zabránit. Byli jsme u nich pozdě, špatně jsme přebírali a vznikal chaos. Dozadu ano. Do vedení se soupeř dostal velmi jednoduše. Jejich tvůrce hry si převzal míč, udělal dva kroky a vypálil, bomba jak z děla. Nedalo se chytat. Míč proletěl i sítí v brance a zastavil se o plot. Následně jsme mohli vyrovnat, ale Ádus trefil tyčku. To ještě šlo. Bohužel jsme inkasovali na 0:2. Vzápětí jsme však velmi rychle snížili, když Petr našel přesně dlouhým výkopem Skladu a ten hlavou dal na 1:2. Jenže to bylo od nás, co se směrem dopředu týče na dlouhou dobu vše. Třetí branka jako přes kopírák té první. Soupeř přebere míč na středu, okolo něj nikde nikdo a střela, 1:3. Míč Petr sice tečoval, ale ten se od jedné tyčky odrazil do druhé a vzápětí do branky. Šanci na snížení měl ještě Skalda střelou z úhlu, ale brankář soupeře byl včera velmi dobrý. To byla půle. Kdo čekal nějaký tlak z naší strany na srovnání, tak ten musel být zklamán. Nebyl, nedostavil se a po zásluze jsme prohráli. Byli jsme vyrovnaným soupeřem pouze dvacet minut. Zbytek zápasu patřil soupeři. Je nutné si toto přiznat. Paradoxem je, že ve druhé půli, kdy jsme měli spíše obranu otevřít a snažit se o vyrovnání jsme bránili o 100% lépe a nepouštěli je moc do zakončení kromě přímých volných kopů, kterých měli dost, protože jsme dost faulovali. Rozdíl ve hře dopředu mezi nimi a námi byl tento. Viz branka první a třetí. Hráč na prostředku dostává míč, dva jejich hráči se navážou na naše beky a roztáhnou je do stran a uvolní mu místo na střelu. Bum, střela a branka. Proto je dobré dostupovat na první dobrou a nikoliv nechat převzít a pak se snažit míč získat. Když to otočím na naší stranu, tak Petr vyhazuje míč či od obránců letí mým směrem, já si míč převezmu, jenže na zádech už mám dva hráče a nikde nikdo. Tedy žádné roztažení hry od zbytku týmu, či podpora na sklepnutí nebo narážečku. Ta včera strašně moc chyběla. Stane se, nedá se nic dělat. Ale to byl jasný a zásadní rozdíl ve hře. Přečíslit jejich obranu. Měli to strašně jednoduché. Odjezdili jsme to včera, ale na body to nebylo. Doporučuji si prohlédnout tabulku, kterou jsem včera dával na FB a podívat se, jak neskutečně vyrovnaná naše skupina je. To jsem nikde nikdy neviděl. V žádné skupině hanspualky. Aby měl i osmý tým deset bodů! Takže jsme chvíli snili sen o postupu a teď honem rychle přeladit na boj o záchranu. Všichni tady porážejí všechny a nic není dáno. Neskutečné! Potřebujeme bod. Nespoléhejme se na ostatní. Dejme se fyzicky dohromady a pojďme v neděli porazit Lord Mayor!
P.S. Počítal jsem naše skóre a máme 26:19. Z toho 12 branek máme za dva zápasy, které jsme vyhráli kontumačně. Odečteme-li je, pak máme skóre 14:19. Jen 14 branek je strašně málo! Z toho osm jsem jich dal já, to je 58%. Dvě dal Ádus, jednu Dave, Skalda, Máčo a Volfik. Musíme chtít všichni dávat branky. Není Majla, není brácha, není Volfino. To jsou kluci, co mají góly v krvi. Já nejsem střelec. Já rád branky připravuji a tvořím hru. Osm branek je něco, co považuji za malý osobní zázrak. Jsem za to rád a je to práce celého týmu, za to díky.
