Semifinále - Hosthunters : Dynamo UK 2:2 (2:0) pen 5:4
Sestava: Petr Adámek - Martin Petružálek - David Dorničák - Ondřej Hašlar - Martin Adámek (c) - Jan Skála - Radek Zaoral - Milan Mařík a Vašek Červenka.
Branky: Radek Zaroal, Radek Zaoral (Martin Adámek) a rozhodující penalta Milan Mařík.
Žluté karty: Milan Mařík
Tak jsme si do škatulky přidali další tým z ciziny. Za poslední půl rok jsme už hráli s Moldavany, Rumuny, Ukrajinci 1 a nyní s vlajkovou lodí Ukrajinců u nás, Dynamem UK. Zápasy s tímto týmem jsou vždy plné emocí, fyzicky náročné a hraje se pěkný fotbal. Máme s nimi zápornou bilanci a tu jsme se pokusili trochu vylepšit. Dynamo se za poslední dva roky vypracovali nahoru a poslední půl rok mu nevyšel postup do první ligy o jeden jediný bodík. Čili soupeř z kategorie nejtěžších možných na jaké lze narazit. Vše co jsem pospal výše, se do puntíku naplnilo i nyní. Zápas měl tempo, zápal měl grády, zápas měl krásné akce, zápas bolel a zápas byl plný emocí. Klasika. První poločas jsme dokázali držet tempo. Dobře jsme napadali, donutili soupeře k chybám a sami jsme dobře zakládali své vlastní akce. Výsledkem bylo naše poločasové vedené 2:0, což byl výsledek naprosto skvostný. Další šance v prvním poločase jsme ještě nedokázali dotáhnout, ale to samé platí o soupeři, který trefil břevno a spoustu svých akcí zakončil nepřesně nebo stál na svém místě Petr. Druhý poločas jsme zahájili jednoduchou akcí, která kdyby skončila brankou, asi zápas rozhodla, ale nestalo se tak. Naopak soupeř přidal pod kotel a my jsme spíše než fyzicky, odešli v hlavách. V hlavě vedení o dvě branky a taková ta myšlenka: „to se ubrání a třeba vyjde nějaký brejk“. Bohužel tohle neplatí a nikdy platit nebude. Soupeř nás začal mačkat jako citrón. Výsledkem byla tyčka. Začali jsme kazit míče a naše dobrá rozehrávka z první půle byl a ta tam a už u třetí nahrávky jsme přicházeli o míč. Začali jsme zbytečně nakopávat a hrát těžké míče skrz střed. To je cesta do pekel. Jenže ve chvíli, kdy se Vám nedaří, se to prostě stává. Nakonec soupeř přeci jen snížil a to přesně po téhle nahrávce na střed. Druhá branka jde jasně za mnou. Prohrál jsem osobní souboj a už se to vezlo. Nemohu si však pomoci, že pokud Vám soupeř sedře kotník do krve, tak se jedná o faul. Ale rozhodčí to neviděl. Za stavu 2:2 jsme již naprosto rezignovali na útok a chtěli výsledek dotáhnout do penalt a to se nám nakonec podařilo. Zde už je to loterie a tu, na naší stranu přetavil vítězným gólem Majla. Penalty s klidem proměnili Macino i Raul, naopak Vašek a Skalda nedali. Co se mi však líbilo, bylo naše nasazení, skákání do střel, pokus o kombinaci i proti týmu, který je na tom technicky a fyzicky lépe. Nebáli jsme se, plnili jsme si pokyny a první půle toho byla důkazem. Poločas jsme odehráli se vší parádou. Druhá půle už byla opak. Přeci jen ten rozdíl ve fyzičce a kvalitě se projevil. Nehrají dvojku jen tak omylem. Ale postoupili jsme my a toho si nesmírně cením!!! Ve finále bude jistě soupeř, který už nebude tak kousat. Teď postoupit v poháru, ať si zkusíme ten nejvyšší možný level. Hrát proti vítězi první ligy.
