7.kolo, Hosthunters - Lord Mayor Idiot 4:2 (3:1)
Sestava: Petr Adámek - David Dorničák - Martin Petružálek - Jan Kolařík - Martin Adámek (c) - Jan Skála - Radek Zaoral - Michal Jaroš - Milan Mařík a Vašek Červenka.
Branky: 2x Michal Jaroš, Jan Skála a Radek Zaoral.
Asistence: 2x Milan Mařík, Martin Petružálek a Michal Jaroš.
Čtvrtá výhra v řadě se už počítá a já bych nebyl vůbec proti, abychom tu sérii natáhli, kam jen to půjde. Pokud je chuť, fotbalově to šlape a sil máme dost, tak je třeba toho využít.
Dnešní soupeř neměl do tohoto zápasu na svém kontě ani jeden bod, ale taky neměl zápasy, kdy by dostával příděly. Ono se stačilo podívat na vzájemnou bilanci a hned bylo jasné, že s nimi máme zápornou. Soupeř hraje dobře blok odzadu a spoléhá na brejky. Nepresuje a vyčkává na chyby. Nechává soupeře hrát, tvořit a trpělivě čeká na svou šanci. Přesně toho jsme dnes byli svědky. Rozjezd nám trval patnáct minut a i když jsme byli na míči tak jsme prakticky nebyli schopni nic vymyslet, protože jsme vypadali jako tým profesorů, co to zvládne levou zadní. A přišlo, co muselo přijít. Soupeř nám sebral míč po jednom z našich nakopnutých balonů (proč jsme tak hráli ze začátku a ne po zemi? Protože nebyl pohyb!) a tvrdě trestal. 0:1. Ano, měli jsme střely, ale ty si pohlídal brankář. Z letargie nás tak probral, až Raul, který si sám od lajny došel na prostředek a propálil gólmana, 1:1. To nás probralo a začalo se makat. Míč se dal na zem, zlepšil se pohyb, začalo se hrát rychle od nohy a šance přicházely jak na běžícím páse. Byla otázka času, kdy to tam padne a to se stalo hned dvakrát po nádherných kombinacích, až do kuchyně, poločas 3:1. První polovina druhé půle se nesla ve stejném duchu a tak nebylo divu, že jsme zvýšili na 4:1 po opět krásné akci. Jenže pak zase jak když utne, vše je hotovo, tak začneme dělat blbosti. Jenže hotovo nebylo. Soupeř naší hrůznou hru v té chvíli okamžitě ztrestal a snížil. Zbývalo ještě dost času a tak se vrhli do útočení, jenže dělali spousty chyb a tak se nám krásně otevíral prostor pro brejky. No a to je kapitola sama pro sebe. Co jsme zahodili nebo nedotáhli bylo do očí bijící. Dneska to naštěstí nemělo vliv na konečné skóre, ale jindy to může být průser. Musíme ty brejky zakončit brankou aspoň v 50% případů a je klid. Více méně ale lze říci, že jsme měli zápas pod kontrolou. Máme deset bodů, což je paráda, ale nekončíme, ba naopak chceme jich více. Teď si dáme týden pauzu, doléčíme svoje neduhy a za dva týdny se na to vrhneme zase pěkně zostra! Mezitím si dáme pohár, který nám asi ukáže ten obrovský rozdíl mezi trojkou (pro nás TOP liga) a jedničkou. A třeba taky ne. Výzva je to hezká. Nedáme jim to lacino.
A teď k počtu hráčů na zápas. Opět se dnes více méně ukázalo, že 4 na střídačce je moc, ač bylo vedro. Proč? Kdybychom byli opravdu schopni poctivě střídat ve chvíli, kdy nemůžeme, tak je vše ok, ale my to zkrátka neděláme a vidí to lidé, kteří zápas pozorují jako diváci. Je jasné, že když stojím na lajně 7-8 minut, tak mi pal na place 3 minuty trvá, než se zase dostanu do provozního tempa. Jenže to je asi +/- ten čas, který bych měl být na place a pak střídat, protože za lajnou čekají další 4 borci. Jenže, když už jsem se rozběhal, tak logicky nechci dolů, ale chci si zahrát a dát tomu aspoň ještě 5 minut a tím pádem opět nechám za lajnou někoho 8 minut stát. Je to začarovaný kruh a nejde to vyřešit. Tedy platí pravidlo 5+3. To máme vyzkoušené a sedí nám to.
