2. kolo, Hosthunters - Dvorce SK MPI 2:3 (1:2)
Sestava: Petr Adámek - David Dorničák - Jan Suchý - Jan Kolařík - Jan Skála - Jan Červenka - Michal Jaroš - Radek Zaoral a Vašek Červenka (c).
Branky: Radek Zaoral a Michal Jaroš.
Asistence: 2x Jan Červenka
Ufff. Byla to dlouhá cesta domů a dlouhá noc. Nemohl jsem zabrat. Stále si to přehrávám a říkám si, co jsem měl udělat jinak. Odkopnout to, zahrát do autu...nevím, o jednom frajerovi na zádech jsem věděl, o tom druhém už ne, bohužel, tímto jsem daroval soupeři výhru pět minut před koncem a za to se omlouvám. Každý v zápase něco dodrbe, ale tohle se stávat nesmí a beru to na sebe. Začal jsem report smutně, ale tím smutek končí. Opět jsme nebyli horší, byli jsme vyrovnaným soupeřem a makali jak šrouby! Zase se potvrdilo, že jaké tempo nasadí soupeř, takové do toho dáme i my. Je to opravdu strašně vidět. Soupeř maká, my taky, soupeř zvolní (zejména ve trojce) a my také. Vážení, držíme se solidně a smůla nás stojí body. Nebo smůla, lépe asi napsat, body nás stojí drobné chyby, které se zde nemilosrdně trestají. Vezmeme li si ale dnešní zápas, pak prvních 15 minut bylo z obou stran vyrovnaných, soupeř byl více na míči (to po celý zápas a asi to tak i ve dvojce bude), s tím počítáme, ale pokud dobře zahrajeme svůj blok, pak má soupeř problém a špatně se mu k nám dostává. Dost nás ovšem limituje zbrklost, která nastane po získání míče. Namísto toho, abychom si taky trochu zahráli, tak bohužel už třetím dotykem ho odevzdáme soupeři a ten tak nemusí vyvíjet moc snahy a sil k jeho získání, naopak my ano. Tohle musíme nutně zlepšit. Zahrát si taky na míči. Nakonec však po jednom získaném míči jsme dobře vyřešili brejk a Raul po nahrávce Johnyho dal na 1:0. Radost veliká! A pak...vedeme a pět minut chaos. Totální. Soupeř trestá a otáčí skóre na 1:2. Nechapu, proč k tomu došlo? Do té doby super, pět minut ztráty koncentrace = zbytečné branky. Posléze opět dobrý blok a hra. Nechápu. Druhá půle byla ještě vyrovnanější, než první a troufnu si říci, že jsme měli více brankových příležitostí a náznáků, ale bohužel je nedotahujeme. Přesto jsme vyrovnali, když Johny oslovil Mikeho a ten srovnal na 2:2. Pak už ten příběh znáte...aut, zpracování, dva frajeři na zádech (nikdo mi nekřikl, škoda), míč mi vypíchli a mazali na Petra. Ten první střelu vyrazil, ale na dorážku už nemohl a já tam byl pozdě. Sere mě to...Předtím jsme to mohli urvat pro sebe, ale chyběla lepší finálka. Další zápas o gól. Škoda veliká, ale jsem rád za pozitivní přístup každého jedince. Žádné nadávky, naopak povzbuzování se a po zápase slova plná optimismu do dalších zápasů! To je přece super! Tahle liga má tempo, má kvalitu a jak je vidět, baví nás to a nepropadáme! Odcházíme sice s porážkou, ale hlavou nahoře! Soupeř v prvním kole vyhrál 5:1, to hovoří samo za sebe. Show must go on!!!
