8. kolo HL, KTB B 6:0k

ZÁPAS NAKONEC SKONČIL KONTUMAČNÍM VÍTĚZSTVÍM 6:0! NEOPRÁVNĚNÝ START HRÁČE SOUPEŘE. 

Sestava: Filip Kolár - Jan Kolařík - Jan Suchý - David Dorničák - Martin Adámek (c) - Radek Zaoral - Michal Jaroš - Jan Skála - Vašek Červenka a Milan Mařík.

 Branka: Milan Mařík.

 Asistence: Jan Skála.

Po hezkém výkonu se umíme pochválit, takže musíme umět přijmout i kritiku, když to vypadá šíleně. A to byl případ včerejší první půle. Jsme jednoznačně tým středu tabulky. Dokážeme zahrát fantasticky a porazit každého, avšak dokážeme i pravý opak. Chybí nám vyrovnanost výkonů. Hrajeme jednou tak a podruhé jinak. I to ale ke sportu patří. Přesto si jednoznačně myslím, že jsme tým, který do třetí ligy patří! Jen se musíme každý zápas soustředit na svůj výkon a být více psychicky odolní. Prohrát se dá s každým, porazit ho taky. Bohužel jsme včera té prohře šli naproti.

Ze hry nám pro tentokrát vypadl klíčový obránce, chtě nechtě, je Johny velitel obrany. Mělo to fatální následky. Adus se zatáhl za něj, tím pádem nám chyběl motor do přechodu a tím se nebojím říci, se hra totálně rozpadla. Z obrany nešel míč přes zálohu dopředu, nakopávalo se a míče sbíral soupeř. Chyběla podpora dopředu od obrany, vyvezení, tím přečíslení, záloha i útok byla líná na krok a velmi chyběla mezihra s brankářem. Gába je opak Fíly. Každý je z jiného těsta. Ze začátku to přitom nevypadalo zle, první minuty patřily nám, ale dnešní zakončení stálo od všech za...zkrátka jako by soupeřův brankář míč přitahoval nebo jsme naopak nesmyslně nahrávali, spoluhráč to nečekal a šance byla v tahu. Naopak soupeř se osmělil, střelou z dálky šel do vedení a začal naprostý chaos v naší hře. Inkasovat je normální, avšak je potřeba na to nějak zareagovat. Nebláznit a nechtít za každou cenu rychle vyrovnat s tím rizikem, že budu abnormálně kazit. A to se přesně stalo. Najednou chtěli všichni všechno, nikdo nehrál, to co má, vznikl guláš, míče jsme odevzdávali, nevraceli se do pozic a inkasovali jak na běžícím páse. Dokonce dvakrát po vlastní teči, tj. dva vlastenci. Tohle nejde. Nejlépe každý týmu pomůže tak, že bude hrát to, co se od něj chce a čeká. Nic více nebo méně. Pokud tohle dodržujeme, máme výsledky, hra nás baví, tak u toho zůstaneme. Hlavně netvořit nesmysly z nichž jsou brejky. Zejména PŘIHRÁVKY PŘES STŘED POLE!!!

Poločas 0:4 a co s tím chcete dělat? Nic. Naprostý zmar. Jediným pokynem bylo, pojďme si pro sebe zkusit vyhrát druhou půli. Ádus se posunul tam, kde má být. Obrana si držela svoje posty, rozhýbali jsme se a ono to šlo. Druhá půle byla naprosto vyrovnaná, naprosto jiný tým. Dali jsme čestnou branku, nedali penaltu a spoustu dalších šancí zahodili, ale to i soupeř. Fíla ve druhé půli podal super výkon a dokonce chytil penaltu.

Poučení: každý je k poražení, ale jen za předpokladu, že se k tomu přistoupí se vší vážností. Eliminují se triviální chyby a každý bude ma hřišti dělat to, od čeho tam je. Je to stejné jako ve velkém fotbale. Máš jasně dané instrukce a těch se drž. Nehraj něco, co ti nejde, nechoď do prostorů kam nemusíš, když to pak nedohraješ nebo se nejsi schopen vrátit.

Do konce jsou tři kola, 6 bodů ve hře a nic jistého. Potřebujeme bodovat a potřebujeme hrát svou hru. Na jistotu, žádné harakiri nahoru dolů. Jinak na konci budeme mít černého Petra my a to nikdo nechce. Na čtyřku je ještě času dost. Výsledky nám přály, ale nikdo nechceme, aby to za nás udělali jiní. Soupeř vyhrál zaslouženě, protože za a) lépe zakončoval a za b) nedopustil se tolika chyb v obraně (myšleno celkového pojetí bránění celého mužstva).