11. kolo HL, Torolka 2:5 (1:1)
Sestava: Petr Gabriel - Jan Červenka - Martin Petružálek - Jan Kolařík - Ondřej Hašlar - Vašek Červenka (c) a Milan Mařík.
Branky: Jan Červenka a Jan Kolařík.
Asistence: Martin Petružálek.
Poslední zápas se asi neměl vůbec hrát. Nebylo o co hrát, u nás nezvyklá situace po trudných předchozích letech, a tak podle toho zápas vypadal. Z naší strany nebyla vidět snaha se o výsledek porvat, dát tomu něco navíc. Bylo to mdlé a utahané. Žádný krok navíc. A jak je vidět, tak i s posledním týmem tabulky je ten krok navíc potřeba, jinak se dostaví zasloužená prohra.
První poločas ještě snesl nějaké měřítko. Šance byly na obou stranách, s tím, že se každému týmu podařilo skórovat jednou. Za nás se trefil Johny, když vystihl nepřesnou rozehrávku soupeřova brankáře a do prázdné branky nás poslal do vedení. Soupeř však vyrovnal a zbytek „šancí“ zůstal nevyužit.
O poločase jsme si řekli, že do toho musíme dupnout a zejména nenechávat soupeře daleko od sebe a v prostoru je lépe nabírat…Řekli jsme si to, ale co myslíte, že se stalo? Nic. Deset minut druhé půle byl horor. Dostali jsme čtyři branky a bylo po zápase. Nenabírání hráčů, laxní přístup v dostupování a nebylo co řešit. Tři góly jsme dostali snad během tří minut, možná v kratším časovém úseku. Absolutní bezradnost a marnost. Soupeř pak za stavu 5:1 polevil a nám se začalo dýchat o poznání lépe, reakcí na to budiž ještě jedna vstřelená branka po hlavičkované mezi Macinem a Psychem.
Poslední zápas se hrubě nepovedl, ale nic to nemění na faktu, že sezona byla dobrá. Nahráli jsme nejvíce bodů za posledních x sezon, nezachraňovali jsme se do posledního kola, máme aktivní skóre a v některých zápasech byla naše hra hezká ke koukání. Ukázali jsme si, že se v této skupině dá hrát s každým a každého jsme schopni porazit, jen se k zápasu musí přistoupit tak, abychom šli výsledku naproti a nedoháněli skóre, které dohnat lze jen těžko. Teď si dáme malý oraz a začne letní liga. Cílem je postup ze skupiny, nic jiného nepřipadá do úvahy.
