Dirty Boys VET, 1. kolo VET, 0:4 (0:1)

Sestava: Petr Gabriel - Martin Petružálek - Jan Červenka - Lukáš Zahradníček - Jan Skála - Ondřej Kantor - Vašek Červenka (c) a Milan Mařík.

Branky: nikdo.

Asistence: nikdo.

Tak nám to začalo. Druhá liga, velká neznámá pro většinu z nás. Hned první kolo ukázalo na jasné věci, bez kterých to o patro výše nepůjde. Jsou to ovšem obecně známé věci, které zkrátka nejsme schopni asi pochopit. Vrátím se malinko zpátky, do letní ligy, ve vyřazovací části už to byly hezké zápasy s těžkými soupeři a proč jsme uspěli? Protože nás bylo dost! Mohli jsme se protočit, oddychnout, načerpat síly a neustále držet tempo hry. Pak si s námi soupeři nevěděli rady. Přijdou první zápasy sezony a jak jsme na tom? Opět to lepíme? Jako vážně? A jak to pak vypadá reálně na hřišti…

Soupeř, jeden z těch nejtěžších, kteří nás v této lize čekají. Poskládali jsme dohromady celých 7 lidí do hry. To by až tak nevadilo, protože dokud bylo těch sedm lidí, tak to byl vyrovnaný zápas, naprosto. Soupeř šel sice do vedení po otočení se ve vápně a přesné střele, ale to vůbec nic neznamenalo. Hra byla vyrovnaná, hrál se hezký fotbal a my jsme si svoje šance vypracovali také a že jich nebylo málo, jenže nás zradila koncovka, to se stane. V jasných pozicích se netrefili Vašek, Majla, Kanty, Johny, Zahry…Zkrátka vyrovnat jsme do půlky mohli a měli. Soupeř měl své šance také, ale na obou stranách výborně zasahovali brankáři. Pak ale přijde to, co prostě v tomhle počtu lidí nechcete, a to je zranění. Majla ve 100% šanci po chybě jejich obrany dával míč do prázdné branky, avšak kopl nohou do hřiště nebo nevím, jak se stalo, ale při střele si otočil kotník, branku nedal, za to však má kotník jako meloun. V tu chvíli jste mínus jeden hráč, jeden na střídání a soupeř pokračuje se svými třemi na střídání. V takhle vyrovnaných zápasech to rozhoduje. A to byl samozřejmě i případ tohoto zápasu. I přes naší veškerou snahu síly ubývaly, soupeř toho začal využívat a naše okna při vracení zúročil ještě třemi brankami. Sami jsme neskórovali, a tak jsme na body pomýšlet nemohli. Každý jeden z nás tam nechal, co v něm bylo, ale výsledek je takový, jaký je, neodpovídá dění na hřišti, ale prostě je. Hlavy rozhodně dolů dávat nebudeme. Prostě teď musíme desetkrát vyhrát, tečka. A jak toho docílíme? Především tím, že budeme chodit. Když bude síla, bude hezký fotbal a půjde to. Bohužel u některých ani slovo o příchodu neplatí, a to je velmi zlé zjištění.

Řekněme si to hned na začátku sezony, ať o tom můžeme přemýšlet. Trváme stále na hraní dvou soutěží, které jsou v tuto chvíli již fyzicky náročné. Druhá liga veteránů už není kafíčko o patra níže a čtvrtá liga hanspaulky se taky nedá hrát v polovičním tempu. Roky nám přibývají a regenerace trvá o to déle. A pak je tu level zranění. Čím více zápasů, tím větší riziko zranění. Dalším faktorem je to, že se kádr dělí na hráče tady a na hráče tam. Tedy tyhle tři nehrají veterány a tyhle tři zase nechodí na Hanspaulku a tak ve finále ze 13 lidí v kádru je na jednu soutěž o tři lid méně a přijdou-li zranění, nemoci a dovolené, není to kým nahradit. Zapřemýšlejte tedy každý jeden z Vás, zda už opravdu není na čase si říct, pojďme udělat jedno silné mužstvo, které ještě něco dokáže! A dokáže to ve veteránech! Je nám všem skoro čtyřicet, některým už přes a neznám jediný tým bez mladší základny, který hraje dvě soutěže v jednom složení kádru. Do první ligy v hasnpaulce se nikdy nedostaneme, to už je fakt, ale ve veteránech na to máme, stojím si za tím, ale musíme mít jedno kvalitní mužstvo, které se bude scházet a bude v něm vysoká kvalita. Tak jak to teď máme nastavené se obávám, že to nevyjde ani tam ani tam. Jsme už věkem někde jinde. Fotbal chci hrát dokud mi budou sloužit nohy a pokud to má být jeden zápas týdně, nemám s tím problém, ale bude to zápas, který bude mít svou kvalitu a ne neustále shánění lidí na poslední chvíli. To prostě už spoustu lidí nebaví. V letní lize bylo jasně vidět, kde je kvalita tohoto týmu, hodně vysoko, ale jen za předpokladu, že se lidi budou scházet. Tak to vidím já.

Nechtěl jsem končit negativně, ale zkrátka je to opakující se záležitost a je potřeba ji rozseknout.

Každopádně jedeme dále a příští týden ve větším počtu a s výhrou domů!