Sorry FC 3:2 (2:0), 2. kolo HL
Sestava: Ondřej Hašlar – David Dorničák – Martin Petružálek – Jan Červenka – Michal Klíč – Martin Adámek, Vašek Červenka © a Lukáš Zahradníček.
Branky: Martin Adámek, Vašek Červenka a Jan Červenka.
Asistence: Asistence: Martin Petružálek, Martin Adámek a Vašek Červenka.
ŽK: Lukáš Zahradníček.
Dvě kola, plný počet bodů, to je super vstup do sezony. Za dva zápasy to sice může být jinak, ale proč si tohle neužít. Druhé kolo, co se sestavy týče nebudilo takovou hrůzu jako první sestava, převážně jsme se sešli z defenzivních typů, což naznačovalo, že se nějaká brazilská kombinace konat nebude. V týdnu máme dva zápasy, v jednom jsme to my, kdo se snaží útočit a rozbourat obranu soupeře, ve druhém je to naopak. Dva zápasy, dva různé herní styly. Ten páteční zatím zabírá ze sta procent. Je to zkrátka systém postavený na zhuštěné obraně od vlastní poloviny, kdy podstatou je nepustit míč od soupeře do nebezpečného prostoru, odkud by mohl zakončovat. Můžeme to nazvat bourání hry soupeře. Vše stojí na tom se včas a přesně přesouvat, komunikovat spolu a nevypouštět souboje. Pokud tohle do puntíku plníme a máme fyzickou sílu, pak je jasně vidět, jak to soupeři dokážeme znechutit a sami pak máme po jeho chybách prostor na brejky či na zklidnění situace přihrávkou na brankáře. Je to z naší strany daleko vyspělejší přístup k zápasům, než jaký jsme předváděly doposud. Sami si moc dobře uvědomujeme, že běháním ze strany na stranu s mladými kluky těžko dojdeme k nějakému výsledku, a proto musíme hrát hlavou a na hranici svých možností.
A v pátek se přesně tohle do puntíku splnilo. Každý hráč na hřišti plnil přesně to, co se od něj požadovalo a makal jako šroub. Když to nešlo, vystřídalo se, odpočinulo a jelo se nanovo. Soupeř byl více na míči, ale my jsme mu prakticky nedovolili ohrozit naši branku, a když něco propadlo, tak to Hašan včas zachytil a míč odkopl. Tím, že soupeř ztrácel v přechodové fázi, umožnil nám dostat se do brejků a přečíslení. První pokusy skončily neslavně mimo branku. Jenže pak přišla trma vrma, míč se odrazil správně od Macina k Adusovi a ten ho prorval do sítě, 1:0. Soupeře to evidentně zaskočilo. Ještě více byl opařený, když o několik málo minut později přišel dlouhý míč, Ádus ho sklepl pod sebe a Vašek ho urval pod břevno, 2:0. Poločas jako z partesu, nic lepšího nás nemohlo potkat. Vydržet v tempu a nepolevit, to byl jasný poločasový proslov.
Druhá půle se nesla v duchu té první, soupeř se snažil o branku a my čekali na jeho chybu. Ta několikrát přišla, ale Adus dvakrát sám před brankářem nedal, a to samé Zahry, když mu míč nádherně po vlastní akci připravil Jimmy. Tady se to mělo zlomit, ale nezlomilo. Takže přišlo to, co se dalo čekat. Síly ubývaly a soupeř se dostával do zakončení. Méně síly, více prostoru mezi námi a už to jelo. Přihrávka za obranu, nezastižený náběh, střela a bylo to 2:1. Jen o pár chvilek později se to opakovalo a bylo vyrovnáno, 2:2. V tuto chvíli měl soupeř navrch a veškerá předcházející snaha byla v tahu. Pak jsme ale někde vzadu objevili další zbytky sil a hru zase srovnali. Zhruba pět minut před koncem se Vašek dostal do prostoru křídla, slyšel volání Johnyho, poslal mu před branku přihrávku, kterou Johny uklidil, 3:2! Posledních pět minut jsme odjezdili na krev a nedali soupeři šanci vyrovnat. I v takto defenzivně laděné sestavě jsme si byli schopni vytvořit dost šancí, odjezdili to a výsledek se dostavil. Hnacím motorem byl bezesporu Adus, který ani jednou nestřídal a jejich klíčového hráče, rozehrávače si mazal na chleba. Zbytek se k němu přidal a bereme dva body!
P.S. Trochu pro zasmání. Není možné, aby v zápase, kdy se jede na krev a rychle se střídá Zahry pět minut druhé půle po jejím začátku hledal zakopnutý míč, ještě když na něj voláme, vrať se, a to pak opakoval v průběhu dalšího střídání :-D
