Čtvrtfinále memoriálu Václava Kokeše, Steaua F.C. 2:5 (1:4)
Sestava: Petr Gabriel - Jan Kolařík (c) - Jan Suchý - Martin Petružálek - David Dorničák - Radek Zaoral - Michael Volf - Jan Skála - Jan Jeřábek a Vašek Červenka.
Branky: Vašek Červenka a Jan Suchý.
Asistence: 2x Michael Volf
Čtvrtfinále a finito. Konec. Základní skupina byla procházka růžovou zahradou, tak to je. Nebylo soupeře, který by nás zatlačil a prověřil. Zápasy jsme si uhráli k obrazu svému. To je posun oproti minulosti, kdy jsme i s takovými soupeři klopýtali. Přišel však první letní ostrý test a byl požár na střeše. A to doslova. Náš první poločas byl jedním slovem katastrofa, návrat do druhé ligy hadr. Každý všude pozdě, totální chaos, bez nabídky si pro míč a neskutečně laxní přístup v přistupování k hráčům ( jen si pěkně zpracuj, já si tě pak doběhnu, prdlajs, tyhle kluci s míčem umí a jak je necháme převzít míč bez ataku, je to průser ). Jeden příklad za všechny, frajer jde s míčem do jednoho obránce, škobrtne, spadne, ale hraje dál, druhý obránce, to samé, zvedne se a dá gól. Naprosto z nás vymizela touha se porvat, být taky ostřejší, ať je to trochu bolí a ví, že si nemohou dovolit vše. Neprasit, ale zastavit. Podrž ho za dres, udělej taktický faul na půlce. To přesně dělali oni. Přeruš hru, ať nedojde k přečíslení. Poslední dobou jsme strašně hodní, na každého. Vedli jsme 1:0, ale pak se to celé sesypalo a do stavu 1:4 jsme byli opravdu otřesní. Mohla nás nakopnout penalta, ale Skalda nedal, to se prostě stane. Druhá půle byla o něčem jiném, někdo řekne, že přestali hrát, já si naopak myslím, že ne. Přidali jsme důraz, začali kombinovat od brankáře a hned to jakžtakž šlo. Nebáli jsme se něco zkusit, zakončit ( bohužel zde byl také rozdíl, řešení finálních situací, místo střelby hledám dalšího hráče ) a taky jsme si dokázali dupnout, když bylo potřeba. Snížili jsme na 2:4, pak zazdili asi tři nadějné brejky a bylo po zápase. Zaslouženě jsme padli. O tom žádná. Prohrát se může, ale musí to nějak vypadat. Tak jako byla druhá půle. Na první zapomeneme. To byla čistá hrůza! Každý ví, že dokáže zahrát lépe. Každý sám za sebe musí cítit, že tomu dal 100%. Zlepšit fyzičku je základ. A pokud ne, pak nemůžeme hrát otevřený fotbal. Od půlky a čekat. Tým máme kvalitní, ale musíme to ukázat. Tohle se nepovedlo, ale trojka je před námi a výzva v podobě PKFL. Tak vzhůru na to!
