1. kolo HL, Hodkovičky United FC 1:6 (1:1)
Sestava: Ondřej Hašlar - Jan Červenka - Martin Petružálek - Jan Suchý - Martin Adámek (c) - Jan Jeřábek a Vašek Červenka.
Branka: Martin Adámek
Asistence: nikdo
Dnes bych poupravil Shakespearův citát "být či nebýt, na mít či nemít". A co jsme neměli? Nohy a plíce navíc. Jak moc to chybělo, netřeba dodávat. Letní liga = narvaná sestava, první soutěžní kolo = sotva hráči do hry. Proč? Rozpis je dán dostatečně dopředu. Nechtěl jsem to zmiňovat, ale zkrátka musím, nechť si to každý přebere. Celkově jsme se včera shodli, že bereme práci, dovolenou, koupené lístky na akci dopředu (bez debat) a nemoc. Zbytek prostě ne, protože ve chvíli, kdy je nás sakra málo, bych čekal, že každý udělá vše proto, aby dorazil, protože to dělá pro ostatní, pro tým. Je nás 17 a dorazí 7 lidí, tzn že 60% kádru nejde...To na úvod.
K zápasu. Soupeř v plné síle, na střídání 5 lidí. Venku dusno a to žralo síly o sto šest, ve druhé půli jsme dokonce ani jednou nepili, protože nebylo jak. Dokud jsme byli schopni běhat dopředu a vracet se, bylo to dobré. Soupeř jednoznačně těžil z množství hráčů, kdy rychle točil a mohl tak napadat naší rozehrávku. Rychle dostupoval a hrál na hranici tvrdosti. Hra soupeře byla očekávaná, dlouhé míče a střelba odkudkoliv. Nám se nedařilo zakládat útoky. Nějak to vystavět, podržet míč. Zahrát si s brankářem a uklidnit to, odpočinout si. Přesto jsme šli do vedení buldočím stylem Aduse, který přehlavičkoval vyběhnutého brankáře. Leč k naší smůle se o pár minut později zranil Jeřbi a bylo "po zápase". Už nebylo koho střídat a 45 minut před námi. Nebudu teď psát o brankách soupeře, to později. 45 min bez střídání byl očistec. V tu chvíli pro nás skončil fotbal. Nelze napadat, nelze se pouštět do rizika, zkrátka jsme se zatáhli na půlící čáru a čekali. Poločas byl 1:1.
Druhá půle bylo čekání na ránu z milosti. Ve druhé půli jsme za stavu 1:1 měli možnost Adusem dát na 2:1, nedali jsme a následně nás zlomily dvě branky soupeře. S tím už nešlo nic dělat. Vašek pak měl šanci, Gaza taky i Macino, ale opět jsme nedali. U dalších x přechodů do útoku chyběl rychlejší krok (zkrátka síla) nebo o malinko lepší timing přihrávky. Následné branky již reflektovaly stav na hřišti, kdy jsme horko těžko tahali nohy a soupeř jel stále na plný výkon. Je zkrátka těžké dovolit si udělat něco navíc, když víte, že pak nebude síla se vrátit nebo naopak podstoupit náběh dopředu ve více lidech. Branky, které jsme obdrželi ovšem být nemusely. Minimálně tři. První gól - Máčo podběhl míč a doteď nechápe, jak se to stalo. Druhý gól byla zbytečná nahrávka Vaška doprostřed po zařvání, že je tam Johny, nahrávka naslepo, soupeř vystihl a trestal. Pátá branka nahrávka přes střed na 30m Gazina, která byla opět zachycena a potrestána a poslední branka byl pas 45m dlouhý, který dával hráč soupeře z lajny hlavou do branky, tam měl být Hašan a vyrážet to. Takže sečteno a podtrženo, 4 branky z 6 zbytečné. Soupeř by vyhrál i tak, byl více na míči, měl více střel a neustále běhal. Ovšem nemuselo to ve finále vypadat, že jsme tam snad nebyli. To štve nejvíce. Výše skóre a fakt, že se to dalo hrát, jen nebyla síla to uhrát, mezery v obraně měli, i u nich se ukázalo, že střídání takového počtu lidí vnese do hry na pár minut chaos a toho se dalo využít. Díky sedmi statečným, nechali tam vše, ale nepřineslo to body.
Tak se dáme zase dohromady, nabereme síly a příště s elánem pro body! Důležité je nepropadat skepsi, nehádat se a věřit si. Minule jsme taky začli třemi prohrami, ovšem to teď opakovat nechceme.
