Ekonom WT VET 9:2 (4:0), 4. kolo VET

Sestava: Petr Gabriel – Jan Červenka – Martin Petružálek – Jan Kolařík – Martin Adámek – Jan Suchý – Jan Skála - Ondřej Kantor – Vašek Červenka ©

Branky: 2x Jan Červenka, 2x Jan Skála, 2x Jan Suchý, Ondřej Kantor, Vašek Červenka a Martin Adámek.

Asistence: 3x Jan Kolařík, Jan Červenka, Martin Petružálek, Vašek Červenka, Jan Suchý, Ondřej Kantor a Martin Adámek.

Do třetice všeho vítězného…ale to je málo, pokračujeme a musíme už jen vítězit, to je všem asi jasné, pokud chceme bojovat o první ligu. A za sebe říkám, ano, chci bojovat o první ligu, ať už tam potom hraje kdokoliv a dopadli bychom tam jakkoliv. Prostě to, že jsme tam jednou byli nám už nikdo nevezme. Oproti pátku se podívejte na sestavu…je neskutečně vyvážená ve všech řadách. Obrana, přechodová fáze i útok. Nic tam nechybí. A je to vidět na hřišti? No sakra že je.

Na vzdálené Aritmě, pro většinu týmu, pro některé naopak blízko, se nám do cesty postavil soupeř, který byl v horní polovině tabulky. Nachází se tam zjevně z jednoho prostého důvodu a ten bude, že jejich obrana, pokud je u sebe, se strašně těžko překonává. Pokud míč vybojují, pak ho rychle hrají dopředu, kde si umí dobře pokrýt míč zády k brance. Jenže jim chybí podpora z druhé vlny, a to jsme velice brzy zjistili. Začátek zápasu byl z obou stran jako každý týden velice vlažný. Na míči jsme byli my, jakožto po celý zápas a soupeř čekal, co z nás vyleze, co předvedeme. Chyběl nám pohyb, což pramenilo v to, že jsme nebyli schopni obranu překonat a soupeři to vyhovovalo. Museli jsme si tedy pomoci střelou z dálky a tu dal Johny, který nás poslal do vedení a tím dal soupeři jasný vzkaz, musíš to taky otevřít. Nestalo se. Stále to bylo dobývání obrany, ale tentokrát už se dařilo ve větším tempu soupeřovu obranu roztáhnout a šance na sebe nenechaly dlouho čekat. Šli jsme si pro další branku a ta padla, následně jsme do poločasu přidali ještě tři další branky a šli do přestávky s luxusním vedením 4:0. Nebylo to bez chyb dozadu, ale nic nám do branky nespadlo. Gába vše pochytal.

Druhá půle už byla ze strany soupeře otevřená. Otevřená byla tím, že v případě jejich útoku už se nestačili stahovat dozadu a my tím, že jsme mohli střídat tři hráče jsme začali na hřišti dominovat. Skóre se navyšovalo na 5:0 a následně na 6:0. Poté se trefil i soupeř a bylo 6:1. Nic to však na obrazu hry neměnilo a nadále jsme si vytvářeli šance a dokázali je zakončovat. 7:1, 8:1 a 9:1. Bájná desítka se nekonala, protože jsme i spoustu dalších akcí nezakončili přesně nebo zasáhl brankář soupeře. Kosmetické snížení na 9:2 už nic nemění na faktu, že jsme si se soupeřem z horní poloviny tabulky poradili na výsost pěkně. Tohle chce předvádět každý týden, a ještě o malinko přidat. Myslím, že rezervy ve hře tam jsou. Byl to druhý zápas během čtyř dnů a bylo vidět, že někdo fyzicky nedal vše na 100 % ke konci nebo ho prostě z té umělky bolely nohy. To je jasná věc. Tvrdý povrch udělá na kostrči, svalech a kostech své. Máme však další dva body a šlapeme jim nahoře na krk a nehodláme zastavit. Příští zápas a ten po něm je opět s vrškem tabulky takže si pojďme říci, že dorazí to nejsilnější, co máme. Bude to potřeba.

P.S. Dneska ho získává Macino za jeho divácký zájem na letící míč, který se krásně nese vzduchem, načež padá za záda zasněného Macina a světe div se, na hráče, co je za ním